Britská kočka 

 Autorka textu: Pavla Dvořáčková (Šimáčková)

Historie 

Kořeny plemene britské kočky sahají do 19. století. Britové začali podle vytvořeného plemenného standardu, který popisoval krátkosrstou kočku mohutného peršanského typu, šlechtit ze svých domácích koček svou národní rasu. Vybírali zavalité, statné domácí kočky s hustým plyšovým kožichem. Často je křížili s perskými kočkami, aby docílili lepší stavby těla a poté barevné rozmanitosti. Důležité pro šlechtění plemene byly hloubka a tón barvy srsti a očí. Zpočátku byla britská kočka chována pouze s modrou barvou srsti, která byla velmi žádána a je tomu tak dodnes.
Až do roku 1976 se mohla ve Velké Británii každá domácí kočka stát britskou krátkosrstou kočkou, musela jen splnit stanovený plemenný standard. V roce 1981 došlo k oddělení britských koček od evropských a byl vypracován samostatný standard plemene.

Současnost

V současné době je britská kočka celosvětově jedním z nejoblíbenějších plemen, výjimkou jsou snad jen Spojené státy americké. V České republice každým rokem jejich počet stále narůstá a plemenná kniha registruje mnoho odchovů. Britská kočka dokonce předčila své předky v podobě perských koček a řadí se tedy na první příčku odchovaných jedinců za jeden rok.

Standard

Britská kočka je středně velká až velká. Váží kolem 4 až 9 kilo. Nejkrásnější je po třetím roce života, do té doby stále roste a dospívá.
Hlava typové britské krátkosrsté kočky má být kulatá, masivní, se širokou lebkou nasazená na krátký, silný a svalnatý krk. Nos je krátký, rovný a široký, s lehkým prohnutím. Nesmí být ukončen stopem jako je tomu u perských koček. Brada je silná. Pro dospělé kocoury jsou charakteristické masivní "kocouří tváře" a celkově jsou mnohem větší než kočky. Malé uši jsou na špičkách zakulacené a posazené daleko od sebe. Oči jsou velké a kulaté, široce otevřené, daleko od sebe posazené, s barvou závislou na barvě srsti - modré kočky mají oranžové oči, colourpointi modré, stříbřité je mají zelené. Krátké a silné končetiny s pevnými, kulatými tlapkami nesou mohutné, dobře osvalené tělo. Tato postava se označuje jako "cobby".
Britská kočka má krátkou hustou, plyšovou srst s bohatou podsadou. Srsti se říká křupavá, není přiléhavá k tělu. Je tak kvalitní, že kočce nevadí zima i jakékoliv nepříznivé počasí. Ocas je krátký a tlustý se zakulacenou špičkou. Kočka celkově působí podsaditě.

Povaha

Britská kočka má ráda svůj klid. Je to pravá anglická dáma. Má vyrovnanou a příjemnou povahu. Je chytrá, snášenlivá, přátelská, mírná a mazlivá, ne však vlezlá. Uchovává si svůj charakter a odstup, je rezervovaná. Pokud s něčím nesouhlasí a něco se jí nelíbí, je to na ni znát. Na každou změnu je ji třeba pomalu navykat, zvláště když je starší. Miluje své lidi a s oblibou je sleduje. Často ji najdete v koupelně, jak pozoruje tekoucí vodu.
Tato mohutná kočka je méně aktivní a nedává svou přítomnost v bytě moc najevo. Je proto dokonalým bytovým mazlíčkem. Jako kotě je však velmi hravá a aktivnější. Přes den ráda spí, ale jen co zarachotí klíče s radostí vás přivítá, ať už jdete odkudkoli. Není však v její povaze dožadovat se nějak zvlášť pozornosti. Návštěvy sleduje z povzdálí.
Tyhle kočky se s největší pravděpodobností nebudou houpat po záclonách, jsou spokojenější zemi, ale rády se pořádně proběhnou, hlavně večer. Čím jsou starší, tím více se stávají tichými a nenápadnými mazlíčky.
Vychází velmi dobře s dětmi, předpokladem ovšem je dobrá socializace kotěte od raného věku. Snáší se dobře i s jinými zvířaty.

Péče

Krátkosrstý kožich britské kočky vyžaduje minimální péči. Postačí ji jednou týdně vykartáčovat, častější pročesávání potřebuje jen v době línání. Koupání není nutné, ale je v případě velmi znečištěné srsti možné. Při koupání používáme šampón speciálně pro kočky a dobře ho ze srsti vymyjeme. Občas je potřeba vyčistit uši a zastřihnout drápky. Při stříhání drápků dáváme pozor na růžové lůžko, které je dobře vidět proti světlu, pokud bychom střihli do něj bylo by to pro kočku bolestivé. Pokud máte strach, přenechejte zastřihnutí drápků veterináři.
Krmíme nejlépe kvalitní suchou stravou. Není třeba experimentovat, britská kočka má ráda své jídlo.

Zdraví

Britská kočka je celkem dlouhověké plemeno, které se dožije i více jak 15 let. Vyskytují se ovšem nemoci, které těmto kočkám zkracují život. Jak totiž člověk šlechtí a trochu chybí přirozená selekce, nesou si kočky ve svých genech dědičné choroby.
Samozřejmě je morální povinností každého chovatele se těmto nemocem v chovu vyvarovat, a proto se kočky na tyto smrtelné nemoci testují. Základními testy, kterými by každá chovná kočka měla projít, jsou testy na FIV - kočičí imunodeficientní virus, obdoba lidského HIV, dále FeLV - leukózu.

Dalšími zákeřnými nemocemi, které postihuje britské kočky, jsou HCM a PKD, ale jejich testování je u nás teprve v počátcích. Jsou to geneticky podmíněné choroby a právě britské kočky jsou v rizikové skupině. Na PKD, což je ledvinové onemocnění ledvin, existují DNA testy. Na HCM, hypertrofickou kardiomyopatii - srdeční vadu, DNA testy pro britské kočky nejsou zpracovány, a tak nezbývá než testovat je každoročně formou echokardiografického vyšetření u specializovaných veterinářů. A takto odhalit nemocné jedince dříve než tuto obtížně diagnostikovatelnou, dědičnou nemoc roznesou dále do chovu. Časem se má vytvořit databáze, kde bude možné najít kočky testované a další informace.


Autorka textu: Pavla Dvořáčková (Šimáčková)